5 – Příběh 2. část
„Když se narovnala, tak na ní promluvil.
,Co tak krásné a mladé děvče jako jsi ty dělá samo tak hluboko v pralese?´ nad zvukem jeho hlasu se lekla a s děsem se otočila. Neznámí upír, strnul v šoku a upíral své karmínově červené oči na její velké břicho. Bella si ho zkoumavě prohlížela, přišel jí povědomí, ale nevěděla odkud. Nakonec se jí vybavil obraz z Carlisleovi pracovny se třemi andělskými postavami, dokonce si vybavila i jména. Před ni stál Caio, netušila, co s ní udělá a bála se o svůj i náš život.
Caio se probral z prvotního šoku a pomalím krokem k ní došel. Nechtěl ji ublížit a Bella mu nakonec začala důvěřovat. Začal jí místo zvířecí krve nosit lidskou, kterou si obstaral v nemocnici. Věděl, že jiný způsob by nepřijala.
Díky tomu, že byl navštívit nějaké své známé, narazil na Bellu, když se vracel zpět do Itálie. Rozhodl se, na Bellu dohlédnou a zavolal Arovi, že se ještě nějakou dobu zdrží.
Na den D byl Caio plně připravený. Nechtěl Bellu vysát, a tudíž chodil pravidelně lovit a jeho tělo jakoby plavalo v krvi, tak to popisoval. Věděli, že dítě nebude jenom jedno, ale trojčata byla velké překvapení. Bella ztratila mnoho krve, a i když jsem ji já zevnitř pokousal, nestačilo to. Naštěstí Caio měl už předem připravený plán a Bellu kousnul ihned, jak se poslední z holek dostala ven.
Ležela tiše, vůbec nekřičela, jenom se jí sem tam v bolestech cukaly paže a nohy. Caio nás omyl od krve, oblékl do věcí, které koupil a přinesl, zabalil do zavinovaček a nakrmil nás.
Postýlku jsme měli hned vedle postele, na které ležela mamka. Caio se děl na židli hned vedle nás a držel Bellu za ruku a povzbuzoval ji.
Celá proměna trvala dva dny, díky jedu co se jí dostal do organismu ode mne ještě v době těhotenství a mého pokusu ji zachránit.
Caio s námi zůstal ještě měsíc, než si Bella zvykla na upíří život. Díky svému sebeovládání, které ze začátku považovali za dar, jí lidská krav nevoněla. Naučila se lovit zvěř a Caio byl na ní velice pyšný. Začal ji totiž brát jako mladší sestru,“ u tohohle přirovnání se pousmál a já jen nechápavě zíral. Nedokázal jsem si představit Caia jako starostlivého „člověka“, který se stará o nemohoucí těhotnou dívku. Na druhou stranu se není, čemu divit Bella vždy dokázala zaujmout.
„Než odešel, dal Belle několik kreditních karet a dvoje klíčky. Ona na něj začala vrčet, ale jenom jí zpražil pohledem. Podíval se na nás, v té době jsme byly velcí, jako tříměsíční batolata. ,Kvůli nim. ´
Podrobně mamce vysvětlil, kde máme nový domov, předal nové doklady a vše ostatní zařídil. Auto bylo vybavené dětskými autosedačkami a v kufru byly nezbytnosti na cestu. Nakonec jí dal mobil a kartičku s jeho soukromím čísle, které je jenom pro ni a děti. Vzal nás pod ochranná křídla a drží nás co nejdál od Ara. Na plesy do Voltery jezdíme, ale v Arově přítomnosti nikdy nezůstáváme déle než pár vteřin.
Caio nás dodnes pravidelně kontroluje a sem tam přijede na návštěvu. Bere s sebou i Jane a Aleca, ale tak aby o tom Aro neměl ani potuchy,“ zakončil vyprávění a podíval se po nás.
„Jak to uchrání před Arovým darem?“ zeptal jsem se. Nějak si nedokážu představit, jak se jim to celou tu dobu vede.
„Jednoduše, Aro má v gardě jeden moc šikovný dar. Jeremy, tak se jmenuje, totiž dokáže uzavřít danou vzpomínku do jakoby mýdlové bubliny, kterou Arův dar nepronikne a ani nezjistí, že mu něco zatajuje,“ vysvětlil nám to a na tváři mu hrál potutelný úsměv. Když jsem se podíval po jeho sourozencích, měly stejný úsměv jako jejich bratr. Co jenom skrývají.
Otázek bylo mnoho a strávili jsme jimi celou noc a den. K večeru dalšího dne jsme se rozloučily a trojčata odjela domů za Bellou.
Ještě před tím než odjeli, sem se s nimi domluvil na tom, že Belle nic neřeknou a oni mi na oplátku slíbili, že mi pomohou získat ji zpět, ale musím vydržet do plesu ve Volteře. Nakonec jsme si ještě vyměnily čísla s tím, že jim budu psát pouze SMSky z důvodu přítomnosti Belly a když bude vzduch čistý, tak mě zavolají zpět.
S pocitem, že se štěstěna zase jednou na mě usmála, jsem sedl za volant svého Volva, ve kterém už čekala Alice, která viděla mé rozhodnutí, spolu s Jasperem a vyjel jsem směrem k lesům plných zvířat na lov, který si po dlouhém století užiji a budu dokonce vnímat, jakou krev piji.